Pobočky

Makléři

Realitní džungle: makléřem může být kdokoli, změna je v nedohlednu

Nekvalitní a předražené služby, klamání zákazníka, neprofesionální přístup. Realitní makléři mají v Česku právem špatnou pověst. Změnit to měl nový zákon, jenže spadl pod stůl.

Zdroj: Euro.cz   Odkaz na článek 

„Nová legislativa by přinesla prořezávání džungle,“ trefně glosuje jednatel kanceláře Maxima Reality Vladimír Zuzák. „Na zákon, který by naši profesi změnil v živnost vázanou a zavedl jasná pravidla pro prodej a pronájem nemovitostí, čekáme přes dvacet let,“ doplňuje.

V současné době je profese realitního makléře volnou živností, a může ji tedy vykonávat prakticky kdokoli – i člověk bez vzdělání i zkušeností. Zprostředkování obchodů s nemovitostmi v tuzemsku podle toho vypadá. „Živnostenské oprávnění k výkonu realitní činnosti získáte bez ohledu na znalosti, které k výkonu této činnosti potřebujete,“ potvrzuje věčný paradox realitní makléř RE/MAX David Smekal.

Že realitní trh od 90. let ovládá chaos, připouští většina zástupců Asociace realitních kanceláří (ARK ČR). Vstup profesionálních hráčů – často zahraničních realitek – sice prostředí mírně zkultivoval, absence pravidel ale zásadní změně k lepšímu brání.

„Přijetí zákona by jednoznačně napomohlo ke zvýšení důvěry klientů. Zprostředkovatel by měl mít potřebnou kvalifikaci. Jeho odbornost a profesionalita by měly být spojeny s etickými normami chování. Měl by výborně znát realitní procesy, právo, daně i ekonomii. Pojištění odpovědnosti za škody by mělo být samozřejmostí,“ domnívá se Smekal.

Quo vadis, zákonodárce?

Jaké to je, skočit na udičku nepoctivému makléři, zažila končící ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová na vlastní kůži. Špatná volba realitního zprostředkovatele ji kdysi připravila o zálohu 80 tisíc korun při rezervaci bytu. Možná i proto se tak vehementně zasazovala o přijetí nové normy. Už začátkem roku 2016 poslalo ministerstvo pro místní rozvoj zákon do připomínkového řízení. Na přípravě se podíleli Asociace realitních kanceláří ČR, Hospodářská komora i další odborníci z branže.

Letos v březnu ale nečekaně vrátila Legislativní rada vlády ministerstvu zákon k přepracování. Přerušení projednávání normy bylo překvapením i pro zástupce resortu Karly Šlechtové. K návrhu totiž v minulosti neslyšeli téměř žádné připomínky. Před volbami poslanci zákon projednat nestihli. Je pravděpodobné, že nová ministryně Klára Dostálová – bývalá náměstkyně Šlechtové – na svou předchůdkyni plynule naváže. Co ale očekávat od nové sněmovny, neví nikdo, ani lidé z branže. Další osud zákona je tedy ve hvězdách.

„Je velká škoda, že úsilí a čas, které nejdříve věnoval přípravě zákona Hospodářský výbor Poslanecké sněmovny ČR, posléze ministerstvo pro místní rozvoj a odborníci z dalších ministerstev a institucí, přišel nazmar. Co na to řekne veřejnost a spotřebitel? Je to v jejich zájmu?“ pokládá si řečnickou otázku prezident ARK ČR Jaroslav Novotný.

Vysokoškolské vzdělání nebo makléřské zkoušky

Nová pravidla měla především ochránit spotřebitele – tedy prodávající i kupující – a zbavit trh podvodníků. To je v bytostném zájmu realitních kanceláří, jež na neprofesionalitu kolegů doplácejí. „Účinností zákona by vstoupilo do hry jako závazné pravidlo profesionální a etické chování makléřů. Ti, kteří kazí práci kvalitním zprostředkovatelům, budou nuceni odejít z branže,“ tvrdí David Smekal.

A co konkrétně měla norma na trhu s realitami změnit? Klíčovou roli hraje již zmíněný přechod od živnosti volné na živnost vázanou. Makléřem by se nově mohl stát jen ten, kdo má vysokoškolské právnické nebo ekonomické vzdělání. Od ostatních bude vyžadována víceletá praxe v oboru nebo absolvování zkoušky v rámci „profesní kvalifikace pro činnost obchodníka s realitami“. Ta by se neměla lišit od standardních zkoušek v Evropské unii.

Seznam makléřů bude mít v gesci ministerstvo pro místní rozvoj. Každý zprostředkovatel by měl také mít – jak je to dnes běžné u členů ARK ČR – pojištění profesní odpovědnosti. A konečně: Spotřebitel se musí dočkat i ochrany před možnou insolvencí makléře. Řešením je uložit bankám povinnost zakládat oddělené účty pro zprostředkovatele, pokud nakládají s penězi klientů, nikoli pouze vlastními (analogie s takzvanými dražebníky).

Moc kohoutů na jednom smetišti

Podle průzkumu společnosti Ratajová a partneři má osobní zkušenost s prodejem nebo koupí nemovitosti každý druhý Čech. Služeb realitních kanceláří ale využilo jen 36 procent lidí. A jen 17 procent respondentů uvedlo, že měli ke svému realitnímu makléři důvěru.

„Můj právník mi řekl, že si nemyslí, že by tahle branže a priori přitahovala podvodníky, ale je tu moc kohoutů na jednom smetišti a ti často bojují o zrno ne zrovna férovým způsobem,“ hořce se usmívá podnikatel Milan Kučera, kterého vychytralý makléř připravil při prodeji domu o desítky tisíc korun.

Že zásadním problémem na českém trhu je nadbytek makléřů, potvrzuje i studie kanceláře Next Reality. Podle údajů Českého statistického úřadu působí v Česku celkem 14 500 zprostředkovatelů. Také čísla Evropské rady realitních profesí dokazují, že je u nás nejvíce makléřů v přepočtu na počet obyvatel ze všech zemí osmadvacítky.


Ačkoli jsou vnímáni jako novodobí zlatokopové s miliony na kontě, jejich průměrná měsíční provize se pohybuje pouze kolem 43 tisíc korun. Po odečtení příslušných nákladů zůstává makléřům na účtu asi 50 procent. „Možná to někoho překvapí, ale je zřejmé, že průměrný výdělek makléře je poměrně nízký. A tomu odpovídá i kvalita služeb, které takto zaplacený člověk poskytuje,“ řekl serveru Aktualne.cz generální ředitel Next Reality Robert Hanzl.

Hanzl souhlasí, že přijetí zákona by bylo správnou volbou: „Východiskem by bylo radikální snížení počtu makléřů, kterých je u nás skutečně mnohem víc než v zahraničí. Přežijí pouze ti, kteří nabízejí svoje služby kvalitně.“

Jak nenaletět podvodníkům?

„Nízká provize je logicky synonymem nízké kvality práce a snižuje i pravděpodobnost prodeje za nejlepších cenových podmínek. Je to nevýhoda pro prodávajícího,“ přitakává David Smekal. Pak není divu, že „malé rybky“ láká příležitost zneužít důvěry klienta a přivydělat si nekalým způsobem. Možností, jak zneužít důvěry zákazníka, je celá řada (viz box).

Na co by si měli dát spotřebitelé pozor, aby nenaletěli podvodníkovi, shrnuje David Smekal: „Častá věta, již slyší majitelé nemovitostí, zní: Máme pro vás kupce, a to aniž by makléř nemovitost viděl. Dále jde o slibování nereálných kupních cen jen proto, aby zakázku získali do své nabídky či zprostředkování prodeje bez provize. V těchto případech jde o klasické klamání klientů.“

Jak pozná klient kancelář, která mu nabízí profesionální služby a nesáhne mu do peněženky hlouběji, než by měla? Zástupce RE/MAX jeden recept nabízí: „Klient by si měl zjistit, zda má kancelář jasně standardizované postupy, etický kodex, jaké má kancelář výsledky, zkušenosti či reference.

Vypovídajícím prvkem je i kultura firemního prostředí v kanceláři a jasná vlastnická struktura společnosti.“ V situaci, kdy chybějí zákonem jasně daná pravidla, jde zřejmě o jedinou možnost, jak se dnes při prodeji, koupi či pronájmu bytu nebo domu vyhnout potížím.

 

 

Vaše osobní údaje jsou společností NEXT REALITY zpracovávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 – GDPR

Používáním webu NEXT REALITY souhlasíte s tím, že k poskytování služeb a analýze návštěvnosti web používá soubory Cookies

Rozumím