O panelová sídliště je mezi lidmi větší zájem

V posledních pěti letech přitom ceny stagnovaly, nebo dokonce klesaly.
Poptávka po bytech na sídlištích roste i přesto, že jsou panelové domy často ve špatném stavu. Podle Ministerstva pro místní rozvoj dosahuje odhad jejich zanedbanosti 480 miliard korun. "To je v přepočtu na jeden byt přibližně 400 tisíc korun," uvádí Radka Burketová, mluvčí ministerstva.

Řešení pro mladé rodiny

Zájem lidí o byty v panelových domech je podle realitních makléřů větší než na začátku devadesátých let. "Ještě před deseti lety totiž mezi nimi panovalo přesvědčení, že ze sídlišť vzniknou různá getha. Dnes se již takové změny neobávají," říká Zdeněk Sikora, z realitní společnosti Reallo. "Tehdy jsme se s otázkou kupujících na to, co se může s daným domem na daném sídlišti v budoucnu stát, odpovídali velmi často. Nyní se na to lidé téměř neptají," dodává Sikora.
Největší zájem o bydlení na starších sídlištích mají především mladí lidé s malými dětmi. "Lidé ve věku kolem třiceti let zakládají rodiny, a proto jim již nestačí jen garsoniéry. Na druhou stranu často nemají tolik peněz, aby si mohli dovolit tří- a více pokojové byty v novostavbách. Panelová sídliště jsou proto pro ně dobrou variantou," uvádí Sikora. I to je důvod, proč se problémům humanizace sídlišť budou obce stále více věnovat.
Nyní žijí v Česku v panelovém domě asi tři milióny lidí. Trvale obydlených bytů na panelových sídlištích je podle údajů SLBD kolem dvou miliónů.
I když se humanizace kvůli nedostatku peněz zatím nerozběhla tak jako v zahraničí, snaha o vylepšení bydlení je zde patrná. Různé soutěže na "polidštění" panelových domů vypisují obce i společnosti, které domy vlastní. Stejně jako v zahraničí jsou takové projekty financovány nejen ze státní pokladny, ale i z peněz firem a různých nadací. Například nadace Proměny, za kterou stojí podnikatel Karel Komárek se svou ženou Lenkou, by mohla investovat 22 miliónů korun do rozšíření městské zeleně v Uherském Hradišti. Nadace však zvažuje i další projekty.
Humanizaci sídlišť podle architektů často pomáhají i soukromé firmy, které v nich skupují například bývalé ubytovny, které přestavují na byty. Jednou z nich, která takové přestavby již v minulosti do svého byznysu zahrnula, je třeba firma České Nemovitosti, patřící do skupiny Sekyra Group.
Do údržby a vylepšení bytů však neinvestují jen obce, stát a firmy. Stále více peněz do lepšího bydlení na sídlištích jde od samotných obyvatel. Bankéři přitom tvrdí, že si lidé na to půjčují především u stavebních spořitelen. Ty v uplynulém roce poskytly téměř 160 tisíc úvěrů ze stavebního spoření a překlenovacích úvěrů v celkovém objemu více než 43 miliard korun. Drtivá část z těchto úvěrů byla podle odhadů použita právě na údržbu a rekonstrukci bytů.

Panelový dům je z Německa

Přestavby sídlišť, v takovém měřítku jako v zahraničí, zatím v tuzemsku neprobíhají.
Mezi nejznámější patří demolice starých panelových domů v Liverpoolu nebo Paříži. První obytný panelový dům byl v devadesátých letech zbourán i na bratislavském sídlišti Rača.
Asi nejrozsáhlejší přestavba panelového sídliště po sjednocení Německa proběhla v Drážďanech. Tam byli obyvatelé přestěhováni do jiných domů. Kdo měl zájem, mohl se do starých bytů vrátit.
S myšlenkou postavit dům z větších dílů, než jsou cihly, přišel na přelomu 19. a 20. století majitel stavební firmy, Němec Frank Bunker Gilbreth. Díky němu pak architekt Walter Gropius vymyslel domy z betonových dílců. A první "panelák" byl na světě. Vůbec první panelové domy se stavěly v Německu a ve Francii. V Německu se dokonce panelová výstavba po první světové válce rozběhla z evropských zemí v největším měřítku. Zastavil ji až Hitler, který měl panelové domy za "zvrhlé umění".
Masívní výstavba paneláků se vrátila až po druhé světové válce, kdy vlády zemí potřebovaly postavit rychle nové byty. Panelové bydlení bylo levnější než to z pálených cihel. Boom výstavby panelových sídlišť dorazil do Česka v 70. letech. Tehdy bylo postaveno největší sídliště v zemi - Jižní Město.

Panelové domy v České republice

V České republice jsou v současnosti téměř dva milióny bytů v panelových domech. Bydlí v nich asi tři milióny lidí.
Ve starších panelových domech se nejčastěji stavěly třípokojové byty o rozloze 68 m2. V novějších byla výměra okolo 80 m2.
Horní odhad zanedbanosti panelového bytového fondu se odhaduje na 400 tisíc korun na byt. To by znamenalo nutné investice ve výši 480 miliard korun.

Zdroj: Hospodářská noviny

Autor/ři:

Hana Vorlíčková